co se děje doma
Sprška policejních střel při oslavě zabila ženicha, policisté jsou volní
Lidé protestují proti osvobozujícímu výroku soudce. foto: Joshua Lott,
Vášnivé protesty proti údajně rasistickému rozsudku vyvolalo v New Yorku rozhodnutí soudce zprostit viny tři tamní policisty. Muži zákona čelili obvinění ze zabití tří lidí, včetně mladého Afroameričana během rozlučky se svobodou v předvečer jeho svatby v listopadu 2006. Policisté při střetu s neozbrojenými lidmi vypálili 50 kulek.
26. 4. 2008 14:42 - NEW YORK
"Jsou to vrazi a zločinci a shnijí v pekle, kam patří," vykřikl jeden z protestujících, kteří se po pátečním vynesení verdiktu shlukli před budovou soudu. "Ukazuje to, že v Americe neexistuje spravedlnost pro černochy. Je vidět, že policajti si můžou dělat, co chtějí, a nic se jim nestane," uvedl vůdce jedné z černošských komunit v New Yorku B.M. Marcus.
Později se asi tisícovka lidí vydala na protestní pochod od budovy soudu k místu střelby. Cestou nahlas počítali od jedné do padesáti a skandovali: „Spravedlnost pro Seana Bella. Do pekla s policajty“.
Bellova snoubenka Nicole Paultreová v davu zarmoucených lidí po oznámení rozsudku.
Newyorský starosta Michael Bloomberg vyzval ke zklidnění situace a uvedl, že v metropoli neočekává další nepokoje.
Domnělé zbraně neexistovaly
Detektivové Gescard Isnora, Mike Oliver a Marc Cooper podle obžaloby v listopadu 2006 smrtelně postřelili třiadvacetiletého Seana Bella a zranili jeho přátele před jedním newyorským klubem. Tam Bell pořádal rozlučku se svobodou. Podle soudce si však výpovědi svědků obžaloby často protiřečily a nebyly průkazné. Proto se prý soudce přiklonil k výpovědi detektivů, kteří uvedli, že se cítili ohroženi, a proto začali střílet.
Detektivové vypověděli, že v osudnou noc sledovali Bella a jeho přátele, kteří se prý chystali zajít do auta pro zbraně a vyřešit hádku v nočním klubu. Policisté dále soudu sdělili, že po počáteční konfrontaci měli za to, že na ně jeden z Bellových přátel začal střílet.
V následující přestřelce policisté, kteří byli tehdy v civilu, vystříleli na 50 ran. Kromě Bella zabili další dva lidi. V autě Bella a jeho přátel nakonec nebyly nalezeny žádné zbraně.
Bém: Přemístění chobotnice na Vyšehrad je velká mystifikace
Pražský primátor Pavel Bém (ODS) foto: Právo/Petr Hloušek
Informace serveru Lidovky.cz o přemístění stavby nové budovy Národní knihovny (NK) z Letné na městský pozemek u Vyšehradu v Praze je podle pražského primátora a odpůrce stavby na Letné Pavla Béma (ODS) mystifikace. Na sobotní ideové konferenci ODS v Hradci Králové uvedl, že s ním, ani s městem o takovém přesunu nikdo nejednal.
Proti přesunu stavby takzvané chobotnice návrháře Kaplického na Vyšehrad by údajně nebyli ani zástupci magistrátu a vedení NK.
"Považuji to za grandiózní mystifikaci. Na úrovni města nikdo s nikým nediskutoval, neuvažoval, neanalyzoval možnost umístění Kaplického blobu na Vyšehradě nebo u kongresového centra," prohlásil Bém. Lidové noviny ale píší, že ke kompromisu, spočívajícímu v přesunu stavby k Vyšehradu, dospěli představitelé magistrátu i vedení knihovny. Podle deníku ale není jasné, kdo s tímto nápadem přišel jako první.
"Pro mě osobně je pankrácká varianta představitelná," řekl LN ředitel knihovny Vlastimil Ježek. Náměstek primátora Pavel Klega uvedl: "Jestli to pan Ježek chce, my to podpoříme. Je to důstojné místo, atraktivní poloha." Magistrát je podle něj ochoten zadat ověřovací studii, která by prověřila, zda je stavba v místě na Vyšehradě možná. Pozemek u Vyšehradu patří městu. Návrh budovy vypracovaný pro místo na Letné ale nelze přesunout bez souhlasu autora projektu Jana Kaplického. Jeho souhlas je nejistý.
Návrh budovy Národní knihovny
Bém v sobotu ale jakákoli jednání o přesunu stavby, především na Vyšehrad, popřel. Zopakoval, že nyní je na tahu antimonopolní úřad, který musí rozhodnout, zda je možné použít na projektovou dokumentaci knihovny veřejné zdroje. Pak podle primátora musí ministerstvo kultury rozhodnout, za jaké peníze se knihovna postaví, a teprve poté je možné se začít bavit o tom, kde by případně jinde mohla stavba stát.
Spor mezi magistrátem a NK o to, kdo má rozhodnout o nové budově na Letné, trvá mnoho měsíců. Podle NK má rozhodnout ministerstvo kultury a pražský magistrát, který se však domnívá, že nejprve by měl rozhodnout antimonopolní úřad. Jeho šéf Martin Pecina však oponuje, že jeho úřadu nepřísluší posuzovat architektonickou soutěž konanou podle pravidel Mezinárodní unie architektů. Odpůrcem Kaplického návrhu je prezident Václav Klaus a pražská ODS.
Do polemik se tento týden vložil i generální ředitel Národní galerie v Praze Milan Knížák, který se osobně domnívá, že by nová NK mohla být v budově Kongresového centra v Praze.
Češi do předčasného důchodu často neodcházejí. foto: Profimedia
Přestože se politici v Česku stále nemohou shodnout, zda a o kolik prodloužit věk odchodu do penze, zejména mladší občané už mají jasno. Téměř dvě třetiny pracujících Čechů (62 procent) si chtějí udržet placené zaměstnání i po dosažení důchodového věku, až do sedmdesáti let.
26. 4. 2008 04:19 - PRAHA
Vyplývá to z celosvětového průzkumu finanční skupiny AXA, který sledoval postoje a názory pracujících a důchodců ve 26 zemích.
S odchodem do důchodu až po sedmdesátce počítají v Česku především mladí lidé. Tento názor je podle mezinárodního srovnání ojedinělý nejen ve střední a východní Evropě, ale téměř na celém světě. Déle si po dosažení důchodového věku přejí pracovat jen Japonci.
Pracovat i po dosažení důchodového věku se ale nakonec podaří pouze asi pětině českých důchodců. O ostatní nemají zaměstnavatelé zájem.
Nejdéle chtějí pracovat Pražané
V Praze a středních Čechách je dokonce procento těch, kteří chtějí pracovat i po dosažení důchodového věku, podstatně vyšší než ve zbytku republiky. V tomto regionu má zájem dělat po dosažení věku pro důchod dokonce 74 % ekonomicky aktivní populace. Skutečně práci i v důchodu nalezne 34 % důchodců.
Podle průzkumu skupiny AXA problém s posunem hranice odchodu do důchodu na 65 let nemá zejména mladší část české populace. Lidé do 40 let si uvědomují, že pozdější odchod do důchodu je nutný. Starší pracující – lidé ve věku od 41 do 50 let – ale více jak v 78 % s pozdějším odchodem do důchodu nesouhlasí.
„Tento velký procentní rozdíl může být do jisté míry dán právě věkem dotázaných a aktuálností otázky odchodu do důchodu. Zatímco mladší občané považují důchodový věk za něco vzdáleného, starší lidé by neradi pracovali déle a na důchod se již těší a připravují,“ uvedl Pavel Trávník, vedoucí úseku penzijního připojištění finanční skupiny AXA.
V Evropě běžné předčasné důchody
I když předčasné odchody do penze jsou v Česku trnem v oku ekonomům a politikům, protože zhoršují bilanci penzijních účtů, ve vyspělých evropských zemích je situace jiná.
V západní Evropě je běžné, že více než 50 % lidí odchází do předčasného důchodu. V Kanadě se pak dokonce jedná o 84 % obyvatel.
„Česká republika má poměrně striktně zákonem vymezeno penále v podobě trvalého snížení vypláceného důchodu při předčasném odchodu do důchodu. Proto si většina lidí rozmyslí, zda se jim ty potenciální tři roky důchodového věku navíc oproti oficiální hranici finančně vyplatí. Tyto tři roky navíc představují trvalé snížení důchodu až o 11 procent,“ vysvětlil Trávník.
Podle analytiků předčasný odchod do penze v západní Evropě ovlivňuje především nedostatek pracovních příležitostí pro starší občany. V Česku je předčasný odchod do penze často motivován obavou ze ztráty zaměstnání. Nižší předčasný důchod bere řada starších lidí v Česku jako menší zlo, než např. v 57 letech obcházet úřady práce.
Zájem o práci i v důchodovém věku je v ČR motivován především ekonomicky, protože starší lidé se potřebují finančně zabezpečit před předpokládaným růstem cen zejména v oblasti bydlení, potravin a energií.
Pokud dojde po odchodu do důchodu u občanů k prudkému poklesu příjmů na zhruba 42 procent jejich původní mzdy, výrazně to mění jejich životní způsob i možnosti, shodují se analytici. Penze přitom v Česku tvoří z 95 % jediný zdroj příjmů důchodců do konce jejich života. Že nadšení z práce by u starších polevilo, kdyby je do práce nehnaly obavy z chudoby a společenské izolace, potvrzuje, že po zrušení souběhu penze a platu by dvě třetiny pracujících důchodců uvažovaly o ukončení práce.
Zaměstnavatelé to vidí jinak
Zájemci o práci ve věku kolem 55 až 60 let mají především problém se v práci udržet či nějakou novou získat. Podle průzkumu společnosti Markent to potvrzuje 79 procent dotázaných, kterým v době průzkumu bylo 60 až 64 let a 89 procent pracovníků ve věku 50 až 59 let.
Podle průzkumů této společnosti si 39 procent mladých do 19 let a 32 procent zaměstnanců ve věku 32 až 49 let dokonce myslí, že lidem v důchodovém věku by se dál pracovat mělo dokonce zakázat. Pouze pro 11 procent firem jsou pracovníci starší 50 let atraktivní. Jedná se většinou o nepodnikatelské subjekty, instituce s převážně českým kapitálem a organizace z odvětví zemědělství a lesnictví. To nepřímo potvrzuje, že zaměstnavatelé jsou přesvědčení, že se jim starší pracovníci prostě nevyplatí.
"Nedostatek pracovních sil v Česku může vyřešit větší zaměstnanost seniorů,“ řekl ale při čtvrtečním hodnocení ekonomiky České republiky Ángel Gurría, generální tajemník OECD.